Metabolizmus ve stínu stresu: Jak stres brání tělu hubnout

Dnešní uspěchaný životní styl často klade na naše tělo a mysl obrovské nároky, a stres se stává neodmyslitelnou součástí každodenního života. Málokdo si však uvědomuje, že tento stres má hluboký dopad na vnitřní biochemii našeho těla a může narušit dokonce i metabolismus a schopnost našeho těla spalovat tuky. V tomto článku se podíváme na to, jak stres ovlivňuje náš organismus a představíme několik účinných tipů, jak mu čelit. Tak se pohodlně posaďte, ujistěte se, že máte po ruce tužku a papír, protože dnes se dozvíte, jak začít tvořit harmonii v těle a mysli, abyste mohli žít život plný energie, zdraví a celkové pohody.

Pusťte si video a nebo si přečtěte článek…

Stres a jeho dopady na tělo

Pojďme se nyní podívat jaké konkrétní biochemické a fyziologické dopady má zvýšená stresová zátěž na tělo. Když se cítíme ohroženi nebo pod tlakem, naše tělo reaguje spuštěním stresové reakce. Tato reakce uvolňuje hormony, jako je kortizol a adrenalin, které mají za úkol připravit nás na „boj nebo útěk“. To vede k nárůstu srdeční frekvence, zvýšenému krevnímu tlaku a k dalším fyziologickým změnám.

Tyto hormonální reakce, konkrétně uvolňování kortizolu a adrenalinu, jsou klíčové pro adaptaci těla na stresové situace a potřebu přežití.

• Kortizol, známý také jako „hormon stresu“, zvyšuje hladinu glukózy v krvi, což poskytuje rychlou energii svalům pro potenciální boj nebo útěk. Tím se zajistí, že naše svaly mají dostatečnou zásobu paliva pro okamžitou reakci.
• Adrenalin, další klíčový hráč v reakci na stres, působí rychleji a zintenzivňuje tělesné funkce. Zvyšuje srdeční frekvenci, aby zajišťovala lepší distribuci krve do svalů a mozku. A tento proces také rozšiřuje průdušky, zvyšuje krevní tlak a stimuluje uvolňování energie ze zásob v játrech.

Společně tyto dva hormony připravují tělo na okamžitou akci. ALE‼️Ve většině případů žádná taková akce nenastane! S nikým se nepereme, nebojujeme o život, nikam neutíkáme… Namísto toho většinou sedíme na zadku u počítače, u televize, u jídla, u vína apod.

Je důležité vědět, že opakované a přetrvávající vystavení těla těmto hormonálním změnám může mít negativní dlouhodobé důsledky. Takže je třeba tento přístup změnit. Jak už jsem řekla, chronický stres vede ke zvýšené hladině kortizolu, což může mít vliv na metabolické procesy, imunitní systém a dokonce i kognitivní funkce.

Stres a jeho vliv na metabolizmus a ukládání tuků

Když jsme vystaveni stresu, tak kortizol, známý též jako „hormon stresu“, zvyšuje hladinu cukru v krvi a tělo také reaguje uvolňováním vyššího množství inzulínu. Tento biochemický proces je podobný reakci, kterou má náš organismus po konzumaci něčeho sladkého, jako třeba kdybyste snědli tři koblihy nebo dort. Takže si zapamatujte, že stres nebo dort – s hladinou krevního cukru a inzulinu se děje téměř to samé.

To však nese s sebou několik důsledků:

1. zpomalený metabolizmus
2. nárůst hmotnosti
3. chutě na sladké a nezdravé potraviny

Proč tomu tak je?

Zvýšená hladina cukru v krvi způsobuje řadu biochemických reakcí, které ovlivňují metabolismus a ukládání tuků. Když hladina cukru vzroste, tělo reaguje uvolňováním inzulínu, hormonu, který pomáhá buňkám vstřebávat glukózu a snižovat její koncentraci v krvi. Inzulín také podporuje ukládání energie ve formě tuků.

Proč to může vést k zpomalení metabolismu a nárůstu hmotnosti?

Inzulín nejenže usnadňuje vstřebávání cukrů buňkami, ale také podporuje ukládání tuků v těle. Když je hladina inzulínu často zvýšená, což je při opakovaném vystavení stresu možné, buňky mohou vykazovat rezistenci vůči inzulínu. To znamená, že buňky nejsou schopny efektivně reagovat na inzulín a vstřebávat glukózu tak, jak by měly.

Tato rezistence na inzulín může způsobit, že buňky budou méně schopné efektivně spalovat glukózu pro energii, což může znamenat, že více glukózy bude ukládáno ve formě tuků. Tímto způsobem může docházet k nárůstu hmotnosti a snížení efektivity metabolismu.

Zvýšená hladina cukru v krvi a zvýšená hladina inzulinu může tedy mít za následek zpomalení metabolizmu, což znamená, že naše tělo nemůže efektivně spalovat energii a tuky, které se potom ukládají. Tímto způsobem se tedy může postupně zvyšovat i naše hmotnost.

Současně, pokud jsme vystaveni stresové zátěži, může to vést k tomu, že náš mozek začne toužit po rychlých zdrojích energie, což se v praxi projevuje tak, že máte chutě na sladké nebo nezdravé potraviny s vysokým obsahem cukrů.

Takže to není jenom o tom, že nám stres přináší chutě na sladké, ale spoustu těchto biochemických reakcí v našem těle může pěkně zamíchat s tím, jak naše tělo zpracovává energii a tuky. A víte, co to nakonec znamená? Může to mít vliv na naši váhu a celkový zdravotní stav!

Když jsme vystaveni stresu, tak kortizol, známý též jako „hormon stresu“, zvyšuje hladinu cukru v krvi a tělo také reaguje uvolňováním vyššího množství inzulínu, což znemožňuje tělu hubnout.

Jak zabránit negativním dopadům stresu?

1) Strava

První oblastí, na kterou bychom měli zaměřit pozornost, je stravování. Během období zvýšeného stresu hraje vyvážená strava klíčovou roli. Tvoří základní pilíř pro udržení stability a pohody v těle. Bohužel, v situacích stresu mnozí, včetně mě samotné, sklouznou k nezdravým stravovacím návykům, často spojeným s tzv. „comfort food“ – potravinami, jež přinášejí okamžitou útěchu. Někteří také zanedbávají kvalitu stravy jako celek, prostě se o sebe přestanou starat.

Chápu, že život přináší velké výzvy a nemáme vždy čas na všechno důležité. Kvalita stravy by však neměla být zanedbávána, zejména v období zvýšené stresové zátěže.

V této situaci může být nesmírně užitečný právě program Metabolic Balance, individuální program stravování zaměřený na optimalizaci stravy podle jedinečných fyziologických a biochemických charakteristik konkrétního člověka. Ačkoliv program není primárně navržen pro zvládání stresu, má několik aspektů, které mohou pozitivně ovlivnit celkovou odolnost vůči stresu a podporovat pohodu. Jak?

• Začleněním určitých potravin do stravy podle programu Metabolic Balance můžete postupně směřovat k lepšímu zvládání stresu.
• Potraviny bohaté na omega-3 mastné kyseliny, jako losos a tuňák a mořské ryby obecně, mohou podporovat zdraví mozku.
• Ořechy a semínka mohou přispět k uvolňování endorfinů a snižování úrovně stresu.
• Ovoce, zelenina a celozrnné obiloviny poskytují vitamíny, antioxidanty a stabilní zdroj energie, což může stabilizovat i psychiku a náladu.
• Probiotika obsažená v jogurtu a fermentovaných potravinách mohou podporovat zdraví střev, což je rovněž spojeno s psychickým stavem.
• Avokádo, bohaté na zdravé tuky a minerály, může poskytnout další podporu pro nervový systém.

Dosáhnout rovnováhy mezi těmito potravinami může být pro náš celkový fyzický a duševní stav velmi prospěšné. Nicméně je klíčové, aby stravovací plán respektoval vaše individuální potřeby a byl ideálně konzultován s odborníkem na Metabolic Balance.

Klíčovým prvkem pro podporu organismu a odolnosti vůči stresu vyvážená a přirozená strava, bohatá na kvalitní bílkoviny, tuky, vlákninu, vitamíny a minerály.

2) Omega 3 mastné kyseliny

Další důležitou oblastí k zaměření pozornosti jsou omega-3 mastné kyseliny a jejich vliv na mentální odolnost. Pokud jste v situaci chronické stresové zátěže, je vhodné zvážit začlenění potravin bohatých na omega-3 kyseliny do své stravy. Mezi tyto potraviny patří kvalitní mořské ryby, určité druhy ořechů a semínek nebo lněný olej, a mohou přinést pozitivní účinky na zvládání stresu.

Ale proč a jak tato strategie funguje?

Omega-3 mastné kyseliny jsou považovány za esenciální tuky, což znamená, že naše tělo je neumí samo produkovat a musíme je získávat z potravy. Tyto kyseliny mohou ovlivňovat různé úrovně v našem těle, včetně nervového systému a zánětlivých procesů.

V kontextu stresu mohou omega-3 kyseliny působit protizánětlivě. Stres často způsobuje zvýšení zánětlivých markerů v těle, což může souviset s různými zdravotními problémy.

Navíc mají omega-3 mastné kyseliny pozitivní vliv na funkci mozku a nervového systému. Studie naznačují, že mohou přispívat k stabilizaci nálady, redukci úzkosti a k odolnosti vůči stresu. Začleněním těchto kyselin do stravy tak může posílit „obranné linie“ v boji proti stresu, udržovat tělo v rovnováze a podporovat duševní odolnost. Přidání potravin bohatých na omega-3 do jídelníčku je tedy jednoduchým, avšak významným krokem směrem k lepšímu zvládání stresu a podpoře celkového zdraví.

Nicméně v některých případech není strava samotná dostačující, zejména pokud je stres dlouhodobý a má negativní dopady na tělo. V takovém případě může být užitečné zvážit kvalitní doplněk stravy s omega-3 mastnými kyselinami. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit Balanční olej od společnosti Zinzino, který prokázal svou skvělou účinnost v řadě lékařských a vědeckých studií. Přestože přidávání jakéhokoli doplňku do stravy vyžaduje konzultaci s odborníkem nebo lékařem, zejména pokud máte specifické zdravotní potřeby, Balanční olej Zinzino může být zajímavou volbou pro ty, kteří hledají kvalitní zdroj omega-3. Tento olej si můžete objednat zde>>. V případě zájmu o možnost slevy až 38% mrkněte na Premier nabídku, která nabízí možnosti „předplatného“.

Omega-3 mastné kyseliny mají prokazatelně pozitivní vliv na funkci mozku a nervového systému a zlepšují tak odolnost proti stresu.

3) Relaxační techniky

Další klíčovou oblastí, která může účinně pomoci zmírňovat dopady stresu, jsou různé relaxační techniky. Snažte se začlenit, pokud možno každý den, do svého života nějakou formu relaxace, která vám vyhovuje. Může to být meditace, jóga, hluboké dýchání, uvolňující masáže, horká koupel s aromaterapií, relaxační hudba a další. Každý může preferovat něco jiného, a to je v pořádku.

Pro mě osobně jsou nejefektivnější hluboké dýchání a uvolňující masáže, ale pro vás může být ideální kombinace třeba jógy a horké vany. Postupně tak můžete posílit svou schopnost účinně reagovat na stres, protože relaxační techniky hrají klíčovou roli ve snižování hladiny kortizolu, hormonu stresu. Některé z nich podporují tvorbu dopaminu, hormonu štěstí, což přispívá k celkové pohodě.

Tyto techniky mají také za cíl aktivovat parasympatický nervový systém, což vede k hlubokému klidu a relaxaci těla. To se projevuje snížením srdeční frekvence a regulací krevního tlaku. Pravidelnost je však klíčová. I když nemáte hodiny volného času, je důležité si každý den najít alespoň pár minut na některou z relaxačních praktik.

Osobně praktikuji každý den 15 minut hlubokého dýchání, kde se zaměřuji na aktivaci relaxační odezvy těla. Hluboké a vědomé dýchání rychle snižuje hladiny stresových hormonů a podporuje vnitřní klid. Klíčová je pravidelnost, ačkoliv není nutné tomu věnovat hodiny denně. Stačí si najít několik minut denně na svou relaxaci. Zkuste si ráno nebo během dne někdy zadýchat se mnou!

Chápu, že život může být hektický, zejména s množstvím povinností a závazků. Nicméně, i přes tento shon je nezbytné začít věnovat péči svému tělu. I když je náročné skloubit všechny úkoly, uvědomte si, že „auto bez koleček nedojede daleko“. Také naše tělo má své limity, a je důležité o něj pečovat. Může to být klíčové pro udržení optimálního zdraví a pohody.

Proto si prosím najděte alespoň krátký časový úsek každý den pro svůj vlastní relaxační rituál a užívejte si jeho uklidňující benefity. Naplánujte si pravidelně každý den čas na nějakou relaxační praktiku – může to být cvičení jógy, hluboké dýchání, relaxační koupel nebo jakákoli jiná aktivita, která vám přináší klid a pohodu. Není třeba hned dělat velké kroky, pár minut denně může být začátek vaší cesty k lépe zvládanému stresu a celkovému zlepšení zdraví.

Relaxační techniky snižují hladinu kortizolu a aktivují parasympatický nervový systém, což vede k hlubokému klidu a relaxaci těla.

4) Dechové techniky

Jednou z nejsnáze časově dostupných a zároveň nejefektivnějších praktik pro zvládání stresu je zaměření na DECH! Nemusíte za ní nikam cestovat, neplatíte za ni žádný poplatek, postačí si jen udělat chvilku každý den. Kontrola dechu patří mezi nejúčinnější metody ovládání tělesných reakcí na stres a podporuje aktivaci parasympatického (relaxačního) nervového systému. Hluboký a pomalý dech přináší několik významných benefičních efektů:

1. Aktivace Parasympatického systému: Hluboký dech, zejména diafragmatický nebo-li brániční dech, stimuluje nervus vagus, největší nerv v těle spojený s různými zdravotními výhodami, včetně snížení stresu a podpory psychické pohody. Tímto způsobem dochází k aktivaci parasympatického nervového systému, což přináší hluboký klid, relaxaci a regeneraci.
2. Snižování hladiny kortizolu: Pomalý dech má schopnost snižovat hladiny kortizolu, hormonu stresu, což přispívá k celkovému snížení stresové odpovědi v těle.
3. Zlepšování kvality spánku: Pravidelná praxe hlubokého dýchání může přispět k lepšímu spánku, což hraje klíčovou roli v regeneraci těla a jeho schopnosti reagovat na stresové situace.

Nevíte jak dýchat? Zkuste to se mnou tady!

5) Otužování a Wim Hof metoda

Ponoření do studené vody a další formy otužování, jako je například Wim Hof Metoda (WHM), nejsou pouze fyzickou výzvou, ale mohou také pozitivně ovlivňovat biochemické, hormonální a psychologické úrovně s cílem zvládnout dopady stresu.

Na biochemické úrovni se pravidelné otužování chápe jako tzv. „hormetický stres“, což je řízený stres s pozitivními účinky na organismus. Tento druh stresu může pozitivně ovlivňovat regulaci hormonů spojených se stresem, jako jsou kortizol a adrenalin. WHM zdůrazňuje aktivaci autonomního nervového systému, zejména parasympatického nervového systému, což může vést k uvolňování endorfinů, známých jako „hormony štěstí“.

Na hormonální úrovni WHM může ovlivňovat produkci protizánětlivých cytokinů spojených s imunitním systémem. Studie naznačují, že pravidelné otužování může posílit imunitní odpověď a snížit zánětlivé procesy, což může být spojeno s reakcí na stres.

Na psychologické úrovni zdůrazňuje WHM sílu mentálního přístupu a kontroly dechu. Ovládání dechu a vnímání studené vody jako pozitivní výzvy spíše než hrozby mohou pozitivně ovlivnit vnímání stresových situací.

Celkově řečeno představuje Wim Hof Metoda komplexní přístup k otužování, který může přispívat k odolnosti vůči stresu na biochemické, hormonální a psychologické úrovni. Nicméně, každý člověk by měl respektovat své vlastní limity a ideálně využít vedení zkušených otužilců a instruktorů, kteří disponují znalostmi vnitřní biochemie těla a jsou schopni vás individuálně vést a instruovat v souladu s vašimi tělesnými reakcemi.

6) Spánek

Posledním, avšak nesmírně významným prvkem v našem úsilí o zvládání stresu je kvalitní spánek. Když se zaměřujeme na ovlivňování stresu, spánek hraje zásadní roli z několika klíčových důvodů.

1. Podpora hormonální rovnováhy: Dostatečný a kvalitní spánek přispívá k udržení optimálních hladin stresového hormonu kortizolu, čímž efektivně snižuje celkovou stresovou zátěž.
2. Regenerace a obnova e nergie: Spánek poskytuje čas tělu a mozku k regeneraci a obnově energie. Nedostatek spánku vede k únavě a vyčerpání, což dále zvyšuje vnímání stresových situací.
3. Vliv na emoční stabilitu: Kvalitní spánek pozitivně ovlivňuje emoční stabilitu a schopnost zvládat stresové situace. Dostatek spánku přirozeně posiluje odolnost vůči negativním emocím a usnadňuje vyrovnávání se s výzvami.
4. Udržování cirkadiánního rytmu: Pravidelný spánek přispívá k udržování našeho cirkadiánního rytmu, což jsou naše biologické hodiny ovlivňující naše stavy bdělosti a únavy. Poruchy spánku mohou narušit tuto rytmiku a přispět k nárůstu stresu.

Celkově lze konstatovat, že spánek není nezbytný pouze pro fyzické zdraví, ale také zastává klíčovou roli v prevenci a řízení stresu. Dodržování pravidelného spánkového režimu a zajištění si dostatečného odpočinku představuje klíčový krok směrem k celkové pohodě a psychické odolnosti.

Spánek není nezbytný pouze pro fyzické zdraví, ale také zastává klíčovou roli v prevenci a řízení stresu.

Závěrečný pohled na boj s stresem aneb krok za krokem k odolnějšímu a zdravějšímu životu

Celkovým sdělením tohoto článku a videa je, že stres může zásadním způsobem ovlivnit naše tělo na fyzické, biochemické a mentální úrovni. Zvýšená hladina kortizolu, aktivace sympatického nervového systému a zánětlivé procesy jsou jen některé z reakcí, které mohou mít negativní dopad na naše zdraví. Naštěstí však existuje celá řada strategií, jak zvládnout stres a minimalizovat jeho nepříznivé účinky.

Začíná to pozorností věnovanou stravě a výživě, která může fungovat jako klíčový nástroj pro udržení rovnováhy v těle. Kvalitní stravovací návyky s důrazem na bílkoviny, tuky, vlákninu, vitamíny a minerály mohou poskytnout podporu v době zvýšené stresové zátěže. Dále nesmíme opomíjet význam relaxačních praktik, jako je hluboké dýchání, meditace nebo jóga, které aktivují parasympatický nervový systém a pomáhají snižovat hladiny stresových hormonů.

Otužování a Wim Hof Metoda přinášejí další dimenzi v boji proti stresu, působící nejen fyzicky, ale i na biochemické a mindsetové úrovni. Studie naznačují, že pravidelné otužování může pozitivně ovlivnit hormonální rovnováhu a imunitní systém, přispívající k celkové odolnosti vůči stresu.

A konečně, spánek vystupuje jako klíčový hráč ve hře naší odolnosti. Dostatečný a kvalitní spánek podporuje hormonální rovnováhu, regeneraci těla a mozku, emoční stabilitu a celkovou schopnost zvládat stres.

S touto komplexní paletou nástrojů máme možnost nejen čelit stresu, ale také aktivně budovat odolnost a udržovat optimální zdraví. Je na nás, jak tyto poznatky integrujeme do svého života, ale jedno je jisté – investice do péče o vlastní pohodu a odolnost přináší dlouhodobé benefity pro tělo i mysl.

Jedno je jisté – investice do péče o vlastní pohodu a odolnost přináší dlouhodobé benefity pro tělo i mysl.

Máte zájem o individuální spolupráci?