Metabolická individualita ve výživě: co lze vyčíst z krevních parametrů a anamnézy

Jak Metabolic Balance® pracuje s laboratorními hodnotami, biochemií organismu a proč stejná potravina nepůsobí u každého stejně

Jednou z velmi častých otázek, kterou v posledních letech dostávám, je otázka, jak vlastně program Metabolic Balance® vybírá konkrétní potraviny pro jednotlivého člověka.

Jak je možné, že např. dvě ženy podobného věku, podobné hmotnosti a někdy i podobných diagnóz dostanou úplně odlišný seznam potravin? Jak může systém na základě běžných laboratorních hodnot dojít k tomu, že jednomu člověku budou více vyhovovat například lesní plody, zatímco jinému spíše jablko a švestky? Jak může doporučit jednomu klientovi více ryb, jinému luštěniny a dalšímu specifický typ masa? A jak lze vůbec z krevních hodnot poznat, že někdo metabolicky lépe reaguje na vyšší podíl bílkovin a jiný naopak lépe toleruje sacharidy?

Na první pohled se to může zdát zvláštní. Zvláště pokud se člověk podívá na laboratorní parametry, které se v programu používají. Nejde totiž o žádné futuristické genetické testování ani o exotické biomarkery. Jsou to běžné laboratorní hodnoty, které lékaři vidí v ordinacích denně – krevní obraz, lipidový profil, glukóza, jaterní enzymy, kyselina močová, parametry štítné žlázy a další standardní ukazatele.

Právě zde ale začíná jeden z největších rozdílů mezi klasickým pohledem na laboratorní výsledky a pohledem metabolickým.

Metabolismus není statická tabulka, ale dynamický systém

Klasická medicína je zcela logicky orientována diagnosticky. Sleduje především, zda se laboratorní hodnota nachází v referenčním rozmezí nebo mimo něj. Jinými slovy – zda už je přítomna patologie, nebo ještě ne.

Jenže metabolismus člověka takto jednoduše nefunguje.

Organismus může být dlouhodobě metabolicky dysregulovaný, přestože jednotlivé laboratorní hodnoty ještě stále spadají do „normy“. A právě v této „šedé zóně mezi zdravím a nemocí“ se dnes pohybuje obrovské množství lidí.

Velmi často vidím ženy, které mají výsledky označené jako „v pořádku“, ale současně:

• trpí únavou,
• přibírají navzdory „zdravé stravě“,
• mají chutě na sladké,
• zadržují vodu,
• špatně spí,
• mají zpomalený metabolismus,
• nebo známky postupně vznikající inzulinové rezistence.

A právě zde začíná význam vzájemných souvislostí mezi jednotlivými laboratorními parametry.

To znamená, že laboratorní výsledky interpretuje v kontextu:

• dalších parametrů,
• zdravotní anamnézy,
• užívaných léků,
• hormonální situace,
• zánětlivého pozadí,
• životního stylu,
• stresové zátěže,
• kvality spánku,
• i dlouhodobého fungování metabolismu.

A právě zde začíná princip metabolické individuality.

Proč stejná potravina nemusí působit u každého stejně

Moderní výživa byla dlouhou dobu postavena hlavně na populačních doporučeních. Jenže čím více dnes víme o mikrobiomu, inzulinové odpovědi, hormonální regulaci nebo chronickém zánětu, tím více si uvědomujeme, že univerzální výživová doporučení mají své limity.

• Jedna žena po ovesné kaši funguje výborně. Druhá má za dvě hodiny hypoglykemii, únavu a večerní chutě.
• Jedna toleruje mléčné výrobky bez problémů. Druhé se po nich zhorší ekzém, otoky nebo trávení.
• Jedna prosperuje na vyšším podílu sacharidů. Druhá začne přibírat, zadržovat vodu a zhorší se jí inzulinová senzitivita.

A právě s touto biologickou individualitou Metabolic Balance® pracuje.

Program nevychází z předpokladu, že existuje jeden univerzálně ideální jídelníček pro všechny. Naopak pracuje s myšlenkou, že organismus v určitém období života potřebuje specifickou metabolickou podporu.

Co vlastně ukazuje 36 laboratorních hodnot?

Tohle je část, která bývá pro mnoho lidí nejzajímavější.

Těch 36 laboratorních parametrů neslouží pouze k tomu, aby se zjistilo, zda je člověk nemocný. Tyto hodnoty pomáhají odhalovat metabolické tendence, možné nedostatky živin, hormonální souvislosti, zánětlivé vzorce i zvýšené nároky organismu.

Komplexní software následně propojuje:

• laboratorní výsledky,
• anamnézu,
• probíhající i prodělaná onemocnění,
• případné medikace,
• alergie,
• intolerance,
• životní styl,
• i další metabolické korelace,

a na základě těchto dat vybírá individuálně vhodné potraviny.

Krevní obraz může napovědět mnohem více, než si většina lidí myslí

Velmi zajímavým příkladem je například MCV, tedy objem červených krvinek.

Zvýšené MCV může upozorňovat na:

• nedostatek vitaminu B12,
• kyseliny listové,
• nebo problémy s jejich metabolismem.

Naopak nízké MCV bývá často spojeno s:

• nedostatkem železa,
• mědi,
• vitaminů skupiny B.

Izolovaně tato informace sama o sobě ještě mnoho neznamená. V kontextu dalších parametrů, symptomů a anamnézy ale může vytvářet určitý obraz metabolismu a zvýšených nutričních potřeb.

Pokud například laboratorní obraz naznačuje chudokrevnost nebo tendenci k anemii, mohou se v plánu častěji objevit:

• potraviny bohaté na železo,
• vitamin C,
• kvalitní zdroje bílkovin,
• nebo potraviny podporující krvetvorbu.

Triglyceridy, glukóza a první známky inzulinové rezistence

Velmi zajímavou souvislostí jsou například zvýšené triglyceridy při ještě normální glukóze.

To může představovat jeden z prvních signálů rozvíjející se inzulinové rezistence nebo budoucího metabolického syndromu.

Často jde o stadium, kdy ještě není přítomen diabetes, ale organismus už ztrácí metabolickou flexibilitu a schopnost efektivně pracovat s energií.

Právě zde může mít zásadní význam:

• stabilizace glykemie,
• úprava frekvence jídel,
• snížení chronicky vysoké inzulinové stimulace,
• a cílený výběr sacharidových zdrojů.

To je mimochodem jeden z důvodů, proč mnoho klientů, kteří absolvují Metabolic Balance, popisuje výrazné snížení chutí na sladké nebo stabilnější energii během dne.

Cholesterol: proč už dnes medicína přemýšlí jinak než před dvaceti lety

Jednou z oblastí, kde se výživová věda v posledních letech výrazně posunula, je pohled na cholesterol.

Dnes už víme, že samotná konzumace cholesterolu automaticky neznamená zvýšení cholesterolu v krvi. Současně víme, že chronicky vysoký příjem sacharidů a inzulinová rezistence mohou významně podporovat tvorbu triglyceridů i cholesterolu.

Například snížení podílu sacharidů z přibližně 55 % na 40–45 % často vede během několika týdnů ke zlepšení:

• triglyceridů,
• HDL,
• inzulinové senzitivity,
• i celkového metabolického profilu.

Velkou roli zde hraje také jaterní metabolismus a produkce acetyl-CoA, který je jedním z klíčových substrátů pro tvorbu cholesterolu.

Pokud navíc klient užívá statiny, dochází nejen ke snížení syntézy cholesterolu, ale současně i ke snížení produkce koenzymu Q10, který je zásadní pro mitochondriální produkci energie. I to může být jeden z důvodů únavy nebo zpomalení metabolismu.

Medikace může významně ovlivňovat potřebu živin

Tohle je oblast, která bývá v běžné výživě velmi podceňovaná.

Mnoho léků totiž ovlivňuje:

• vstřebávání živin,
• jejich využití,
• nebo jejich zvýšenou spotřebu.

Například:

• některá antihypertenziva zvyšují potřebu draslíku a hořčíku,
• antacida mohou snižovat vstřebávání železa, zinku nebo vápníku,
• antidepresiva mohou ovlivňovat metabolismus vitaminů skupiny B,
• hormonální léčba může měnit metabolismus některých mikronutrientů.

A právě i tyto souvislosti systém zohledňuje při výběru potravin.

Výběr potravin ovlivňují i konkrétní onemocnění

Další velmi důležitou částí je zdravotní anamnéza. Protože nevhodným výběrem potravin lze některé zdravotní obtíže významně zhoršovat.

Například u některých forem hypofunkce štítné žlázy může být vhodné omezit nadměrnou konzumaci brukvovité zeleniny obsahující goitrogenní látky, které mohou ovlivňovat využití jódu.

U některých autoimunitních onemocnění zase pozorujeme vyšší citlivost na:

• kravské mléko,
• některé typy luštěnin,
• vejce,
• nebo lilkovitou zeleninu.

Nejde ale o univerzální zákazy.

Jde o individuální metabolickou a imunitní reaktivitu konkrétního organismu.

Proč může jeden klient dostat kuře, ale ne krůtu?

Tohle bývá pro mnoho lidí matoucí.
Na první pohled se může zdát, že jde stále „jen o drůbež“. Jenže jednotlivé druhy masa se liší:

• aminokyselinovým profilem,
• složením tuků,
• obsahem purinů,
• histaminovým potenciálem,
• metabolickou náročností trávení,
• i vlivem na inzulinovou a zánětlivou odpověď.

Organismus zatížený chronickým stresem, zánětem nebo hormonální dysregulací může na různé typy bílkovin reagovat rozdílně.

A právě zde začíná jemná metabolická individualizace.

Metabolic Balance® není diagnostika. Je to metabolická strategie

To je velmi důležité pochopit.

Program neříká:
„Máte intoleranci na jahody.“

Neříká ani:
„Tato potravina je špatná.“

Systém pouze vyhodnocuje, které potraviny mohou být v daném období pro konkrétní metabolický stav vhodnější, stabilnější a méně zatěžující.

A právě to je podle mého názoru a dlouholetých zkušeností v oboru jeden z největších posunů moderní výživy.

Není to snaha hledat univerzálně zdravé potraviny.

Ale pochopení, že lidský metabolismus je dynamický, hormonálně řízený a hluboce individuální systém.

A možná právě při čtení tohoto článku začínáte chápat, proč vám univerzální jídelníčky, počítání kalorií nebo „zdravé stravování podle internetu“ dlouhodobě nepřinášely výsledky, které jste očekávali.

Možná jíte kvalitně, snažíte se, hlídáte si porce, a přesto:

• se vám nedaří hubnout,
• máte chutě na sladké,
• jste unavení,
• zadržujete vodu,
• bojujete s hormonální nerovnováhou,
• máte zpomalený metabolismus,
• nebo máte pocit, že vaše tělo reaguje úplně jinak než dříve.

A právě to bývá často moment, kdy si člověk začne uvědomovat jednu důležitou věc:
že problém nemusí být v nedostatku vůle.
Ale v tom, že tělo jednoduše nedostává signály, kterým rozumí.

Metabolismus totiž funguje podobně jako motor auta. Pokud do benzínového motoru nalijete naftu, auto také nebude fungovat optimálně – přestože jste mu „nějaké palivo dodali“. A velmi podobně funguje i lidské tělo. Nestačí pouze jíst „zdravě“. Důležité je, zda konkrétní organismus dostává právě takové živiny, poměry a metabolické signály, které v dané chvíli skutečně potřebuje.

Ve chvíli, kdy je jídelní plán nastaven individuálně podle skutečných potřeb vašeho metabolismu, podle vašich laboratorních hodnot, hormonální situace a celkového fungování organismu, začne tělo často reagovat úplně jinak. Nikoli proto, že by šlo o „zázračnou dietu„. Ale proto, že organismus konečně dostává jasné, srozumitelné a biologicky vhodné podmínky pro své fungování.

A právě v tom spočívá podstata programu Metabolic Balance®.

Pokud máte pocit, že se v tom všem už dlouho motáte v kruhu a nevíte, kudy dál, možná je právě individuální metabolický přístup tím směrem, který vaše tělo potřebuje.

Pokud budete chtít zjistit, zda by pro vás mohl být program Metabolic Balance® vhodný, můžete mi napsat nebo si rezervovat krátký nezávazný informační hovor zdarma. Ráda s vámi vaši situaci individuálně proberu.